Juniorskými vítězkami blondýnky ideálních rozměrů! Našli jsme 5 důvodů

Malá slovní hříčka našeho redaktora spolehlivě objasní, kdo že nám v Brně vyhrál kategorii juniorek. Vítězkami se staly domácí juniorky Židenic, které zbývajícím dvěma soupeřům nedaly šanci, ani pod názvem Blondýnky 90-60-90.

Pojďme se ale nyní podívat na pět důvodů, proč se jim podařilo takto přehát soupeře.

1. VĚK
Hráčky Blondýnek byly na turnaji hráčkami suveréně nejzkušenějšími, což se bezpečně a poměrně jasně potvrdilo, samotný věk je pak kořenem celého vítězství.

2. ZKUŠENOSTI
Právě jedna věc, které přímo souvisí s věkem, tedy s časem, jak dlouho hráčky hrají florbal.

3. ŠIRŠÍ KÁDR
Hráčkám Žďáru prostě a jednoduše došly síly, však jich také do finále šlo dvakrát méně, než soupeřek a nebyly tak fakticky schopny vystřídat celou lajnu.

4. MENTÁLNÍ VYSPĚLOST
Opět logická věc, zatímco hráčky Žďáru panikařily, plejerky z Brna šly nekompromisně za svým cílem. S čím souvisí bod číslo 5....

….5. BLONDÝNKY TO NEVYPUSTILY
Podcenění soupeře, z důvodu jednoduše získaného vedení, to může být smrtelná rána, která soupeře nezřídka kdy vrátila do hry. Blondýny to ale nedovolily. 

Vítězkami dívčí kategorie GU19 se stal tým: Blondýnky 90-60-90.

Blahopřejeme!

Na hřišti ne, ale ven spolu klidně zajdeme!

Sedmnáctiletí hoši už občanky mají, a tak hrají vyšší kategorii. Na Vodově se utkali Bohemáci se Slováky, které poměrně jasně porazili, naše oči a uši ale zajímal duel o Brno. Bitva jako řemen skončila až v páté, druhé nadstavbové sérii, nájezdů. Ač se mezi kluky jiskřilo, ven spolu klidně po utkání zajdou, jak řekl buldok Jakub Gregor.

Jakub Gregor byl právě tím autorem vítězného nájezdu, na utkání se moc těšil. „Rivalita je mezi námi veliká, určitě si nic nedarujeme, ale zase to není jako Sparta a Slavia,“ nalezl pražský příměr. A dodal příklad: „Na hřišti si nic nedarujeme, ale mimo něj se známe, klidně spolu jdeme ven,“ ukazuje, že spolu kluci dokáží vyjít.

Na utkání se moc těšil, tím více, že se hraje v Brně. „Atmosféra byla skvělá, jsem rád, že lidé přišli, bylo to super,“ shrnul své dojmy. Zápas byl nádherně vyhecovaný, ale málem popravilo vyloučení 51 sekund před koncem, potažmo první uznaný – neuznaný nájezd. „Bylo těžké udržet koncentraci, ale naštěstí jsme to dokázali,“ oddechl si šťastný střelec. 

Kluci Bohemky a Remedica ještě nemají občanky, zahrají si ale finále BU15

Po semifinále juniorů pokračovaly nelítostné florbalové bitvy semifinále kategorie žáků do patnácti let, kteří tedy nevlastní občanský průkaz. Oba souboje byly charakteristické tím, že proti sobě nastoupily celky ve stejných dresech, tudíž jeden musel hrát v rozlišovácích, potažmo s přetaženými dresy.

A jako by tato úprava byla tou vítěznou. Jak Bohemka, tak Remedicum své soupeře přehrály poměrně jasnými výsledky, ač třeba ten bohemácký trochu klame. „V zápase jsme splnili taktické pokyny, hráli ze zatažené obrany a na brejky, což se podařilo, protože nám tři ze tří vyšly,“ usmál se kouč Pavel Krbec.

Jeho protějšku, ostravskému Martinu Řezníkovi se nelíbila ustrašenost soupeře. „Protivník hrál s příliš velikým respektem, bohužel bylo jen otázkou času, kdy dáme branky,“ zhodnotil úspěšnou snahu své družiny.

Košického kapitána Jakuba Blaška nepřehlédnete, a to nejen kvůli centimetrům, kterými je obdařen.

Důležité jsou jeho vůdcovské a herní schopnosti, které dovedly Košice do finále Hummel Open Game 2012 v kategorii junioři.

Jakube, je pro vás účast ve finále úspěch?

„Ano, protože nám před turnajem hodně opor účast odřeklo, ať už z finančních, či jiných důvodů, tudíž jsme poskládání různě z Košic, takže je to určitě úspěch.“

Takže jste takový postup turnajem nečekali?

„Ne, vůbec ne. Turnaj jsme brali spíše jako rekreaci a pro pobavení sebe sama, až poté šlo o to něco uhrát, ale říkám, hlavní byl oddych po náročené sezoně.“

Berete turnaj také jako možnost, zahrát si proti českým týmům, což vám může hodně pomoci v ligových soutěžích?

„Určitě. Bohužel pro nás, na Slovensku jsou v juniorech tři – čtyři kvaliní celky, takže z tohoto pohledu doma není moc o co hrát. Tudíž jsme hodně rádi, že si můžeme zahrát v Česku, kde jsou týmy o level dál, hlavně ty extraligové, jinak řečeno ty, které mají extraligové muže.“

Co říkáš na atmosféru turnaje?

„Někde byla atmosféra chabá, ale semifinále bylo super. Soupeř měl svůj fanklub, my také, takže se fandilo a jsem rád, že na nás přišli lidé, viděl jsem, že se zápas také natáčel, takže se na něj určitě po turnaji rádi podíváme.“